Rozhovor s kapitánem mužů Jiřím Otáhalem
Skončila sezóna, kde mužský tým po tříleté odmlce získal opět medaile. Jak hodnotíš vývoj sezóny a konečné umístění?
Určitě je třeba říci, že letošní sezóna byla pro klub velice úspěšná. Nejen, že muži získali bronzovou medaili, ale obrovským úspěchem je také zlato přerovských nadějí v kategorii žáků a také stříbro z prestižní dorostenecké ligy. Naplno se teď projevuje cílená a dlouhodobá práce přerovských trenérů s mládeží. Je určitě dobré vědět, že nám rostou silné ročníky, které budou i v dalších letech dělat dobré jméno přerovskému vodnímu pólu.
Úvod základní části byl celkem rozpačitý a tým po čtyřech zápasech nedokázal bodovat. Pak přišlo třetí místo v Poháru a obraz hry se začal měnit.
Začátek sezóny se nám opravdu moc nevydařil. Neměli jsme ani příliš dobrý los, když jsme v prvních dvou kolech narazili na letošní finalisty. Nicméně jsme nic nevzdali, neboť nás čekalo ještě velké množství zápasů, kde jsme ztrátu mohli dohnat. Tým se zkonsolidoval a dostal se do herní pohody. Výsledkem pak bylo výborné vystoupení KVP v Českém poháru a začali jsme vyhrávat i v lize.
Mužský tým je složen hodně z mladých dorostenců. Jak obstáli v seniorské kategorii?
Bezesporu je u mladých hráčů vidět pokrok. Každopádně si myslím, že ve svých rezervách mají ještě dostatek potenciálu, který zatím nevyužívají naplno. Musejí si uvědomit, že vynikajících výsledků lze dosáhnout pouze tvrdým tréninkem a hlavně zodpovědným přístupem k němu. Pevně věřím, že v příští sezóně začnou na sobě víc pracovat a nám starším ukážou, že vodní pólo hrát umějí.
V hodně zápasech bylo vidět, že mladí hráči mají ještě nevyrovnané výkony a to se odráželo i na výsledcích týmu. V rozhodujícich zápasech play-off dokázali zabrat, ale v semifinále proti Strakonicím se zdálo, že mladým hráčům chyběly síly a odvetné utkání ve Strakonicích jim vůbec nevyšlo.
Nevyrovnanost ve výkonech mladých hráčů nám opravdu dělá problém. Někteří z nich by již měli patřit k oporám týmu se zodpovědností za výsledek utkání. Někdy to ale ve vodě vypadá, že se jich zápas vůbec netýká. Jindy se zase nestačím divit, kde se ty výborné výkony v nich berou. Při čtvrtém čtvrtfinálovém zápase v Plzni to byl doslova koncert, co ve vodě předváděli. V takových zápasech je pak opravdu radost s nimi hrát. Ve Strakonicích byl zápas hodně ovlivněn dvěmi prohrami z Přerova, kdy jsme měli jen teoretickou šanci na zvrat. Do zápasu pak někteří hráči nastoupili dost odevzdaně, což mě trochu mrzelo, neboť jsme chtěli toto utkání odehrát se ctí.
Letošní finále se odehrálo podle předpokladu mezi Fezkem Strakonice a Steppem Praha. Nakonec vítěz základní části Stepp Praha i přes vedení ve finálové sérii prohrál. Hodně příznivců letos čekalo, že titul získá Stepp a nakonec se tak nestalo. Bylo to pro tebe překvapení?
Abych přiznal, tak jsem to klukům ze Steppu hodně přál. Titul by získali určitě zaslouženě, neboť po celou sezónu byli lepší než Strakonice. Trochu mě zklamaly Strakonice, které na poslední dva zápasy nakoupily tři hráče ze Slovenska, kteří jim zařídili další titul. Byl jsem hodně překvapen, že takovýto přestup je vůbec možný! S tímto přístupem pak všem ukazujete, že celou základní část můžete odehrát na půl plynu a když vám v play-off teče do bot, tak nakoupíte cizince, kteří to za vás vše napraví a vybojují. Opravdu s tím nesouhlasím a myslím, že je to krok zpět.
V lize letos Stepp a Fezko dominovali. Přerov proti obou týmům neodehrál špatné zápasy, ale nakonec na oba zkušené týmy nestačil.
Už několik let hrajeme se Strakonicemi a Steppem vyrovnané zápasy. Jsou to soupeři, kteří hrají pěkné technické pólo, což nám vyhovuje mnohem víc, než třeba styl, který předvádí již několik let Olomouc. Osobně mohu říci, že si s oběma letošními finalisty zápas vždy užívám a bavím se jím.
Je nutné ale přiznat, že zatím máme pouze na to s oběma týmy hrát vyrovnané zápasy. Nemáme však na to je porážet. V jejich sestavách je spousta zkušených hráčů, reprezentantů a cizinců, kteří v sobě mají herní kvalitu a mají odehráno spoustu těžkých zápasů, což zejména našim mladým hráčům chybí.
Jaké jsou vyhlídky týmu do příští sezóny?
Teprve teď nám skončila sezóna a všichni si od bazénu potřebujeme především odpočinout. Vše se ale bude odvíjet od letní a podzimní přípravy, kterou bychom letos chtěli hodně zaměřit na zvýšení plavecké výkonnosti hráčů. Zde máme zatím největší rezervy a dle mého názoru je to cesta k lepším výsledkům.
Samozřejmě bychom chtěli navázat na letošní výsledky a případně je ještě vylepšit. Vše ovšem závisí na přístupu hráčů a hlavně na jejich chuti se zlepšovat a zdokonalovat.
Příští rok se do tréninku A týmu zapojí i někteří mladší dorostenci a budou sbírat první zkušenosti. Ty se od září zapojíš i do trénování právě mladších dorostenců. Jak se na tuto práci těšíš?
Je to zcela logický postup. V řadách mladších dorostenců je několik hodně šikovných a talentovaných hráčů. A teď je ten pravý čas je posunout dál. Trénink s A týmem jim dá strašně moc a já se opravdu těším na to, že se jim budu moci věnovat a předat jim své zkušenosti, které jsem za těch 26 let ve vodním póle nasbíral. Trenérská práce mi není úplně cizí a beru ji jako další stupínek v mé sportovní kariéře.
Co tě v letošní sezóně nejvíc potěšilo a co naopak zklamalo?
Tak určitě největší radost mi udělal zisk bronzové medaile. Nějakého vyloženého zklamání si nejsem vědom. Myslím, že to byla velice povedená sezóna.